Vznik obce

JAK  SE ZRODILA NAŠE OBEC

 

Dne 15. ledna 2015 Senát Parlamentu ČR schválil zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení újezdů Libavá, Boletice, Hradiště a Březina. Následně 21. ledna 2015 zákon podepsal prezident republiky.

Zákon č. 15/2015 Sb., Zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) zmenšil celkovou rozlohu vojenských újezdů o třetinu. Rozhodnutí o zrušení vojenského újezdu Brdy vycházelo z komplexní analýzy generálního štábu. Ta hodnotila stávajících pět vojenských újezdů z vojenského i ekonomického hlediska. O optimalizaci vojenských újezdů se píše také v kapitole 8 – Akvizice a hospodaření s majetkem Bílé knihy a jako o jednom z úkolů jejího rámcového harmonogramu.

Ke zrušení brdského újezdu a zmenšení dalších čtyř újezdů došlo podle zákona k 1. 1. 2016. Ke stejnému termínu vzniklo z některých bývalých sídelních útvarů šest nových obcí (Polná na Šumavě, Doupovské Hradiště, Bražec, Město Libavá, Kozlov, Luboměř pod Strážnou) a ostatní byly přičleněny k okolním obcím. Zároveň byla ve stejný den vyhlášena chráněná krajinná oblast Brdy. V Brdech bude pokračovat pyrotechnická asanace do konce roku 2017.

Po dobu přechodného období do září 2016 ministerstvo obrany ve spolupráci s MV a MF připravilo detailní harmonogram opatření a úkolů, které musí být průběžně plněny. Na dodržování harmonogramu dohlíží Komise pro optimalizaci vojenských újezdů.

DŮVODY

Hlavním důvodem Optimalizace byla redukce počtů AČR (v roce 1993 měla AČR 115 000 vojáků v činné službě, v současné době má AČR 21 000 vojáků). Vzhledem k současným a budoucím potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek bylo nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení. Vzhledem ke snižování zdrojového rámce je nutné provozovat a modernizovat jen nezbytný počet vojenských újezdů a výcvikových zařízení nutných k zabezpečení výcviku. Rozloha těchto území určených k výcviku ozbrojených sil překračuje obvyklý rámec v porovnání s jinými státy v Evropě. V okolních zemích připadá na vojenské újezdy kolem 0,5 % rozlohy státu, zatímco u nás tato rozloha činí 1,7 %.

Neméně podstatným důvodem bylo vyřešení zásadních problémů spojených s existencí vojenských újezdů. Těmi byla problematika života obyvatel vojenských újezdů, restituční nároky v okrajových částech přímým vyčleněním, požadavky okolních obcí na zpřístupnění újezdů a státem evidované památky.

ŘEŠENÍ DLOUHOTRVAJÍCÍH PROBLÉMŮ VÚ

S existencí vojenských újezdů byly spojeny některé problémy, které lze shrnout do čtyř základních kategorií: 

a) Omezení obyvatel vojenských újezdů v jejich občanských právech

Ve vojenských újezdech žilo více než 2 000 obyvatel, kteří zde měli trvalé bydliště. Byli částečně omezeni ve svých právech, oproti ostatním občanům ČR. V souladu s platnou právní úpravou nemohli volit obecní zastupitelstvo, neboť vojenské újezdy jsou územní správní jednotkou, ale nejsou obcemi. Mohli se však účastnit voleb do krajských zastupitelstev, voleb do Parlamentu ČR, volby prezidenta ČR a voleb orgánů EU. Povinnosti obecního úřadu zde plnil újezdní úřad vojenského újezdu, jehož úkoly jsou stanoveny zákonem. V hospodaření resortu obrany byly proto i objekty pro zabezpečení potřeb obyvatel vojenského újezdu (byty, objekty občanské vybavenosti, inženýrské sítě, apod.), které přímo nesouvisely s hlavním určením vojenských újezdů – zabezpečením výcviku ozbrojených sil. Obyvatelé újezdů nemohli vlastnit nemovitý majetek na území újezdu. Zabezpečení jejich potřeb a požadavků bylo při současné právní úpravě problematické (požadavky na opravy a rekonstrukce domů, výstavba garáží, pronájem zahrádek atd).

b) Nepotřebný majetek AČR

Na vyčleněném území vojenských újezdů se nacházel pro AČR nepotřebný majetek, který nelze převést na jiné subjekty (podle zákona smí být na území újezdu pouze majetek státu). Nebyly dořešeny restituční nároky na území vojenských újezdů. V případech, kde bylo rozhodnuto o oprávněnosti nároku je resort Ministerstva obrany povinen majetek vykoupit nebo vyvlastnit, případně provést směnu za pozemky mimo území vojenských újezdů. V některých případech šlo o majetek v okrajových částech, který nebyl využíván k  výcviku ozbrojených sil, nezasahovaly do něj bezpečnostní pásma a z hlediska potřeb výcviku AČR bylo možné jej hodnotit jako nadbytečný. Restituční nároky bylo možné řešit změnou hranic vojenských újezdů, jejich vykoupením (vyvlastněním) nebo směnou pozemků.

c) Omezení okolních obcí 

Obce byly vlivem blízkých hranic vojenského újezdu v řadě případů neprůjezdné a obyvatelé měli omezen vstup do blízkých lesů. Zatěžováni byli i přesuny techniky, přelety letadel, hlukem způsobeným střelbami apod. V minulých letech byly některými okolními obcemi vojenských újezdů, ale i dalšími subjekty (Jihočeský kraj, zájmová a občanská sdružení apod.) vzneseny požadavky na úpravu hranic vojenských újezdů. Převážně šlo o požadavky na průjezd okrajovými částmi, případně vstup do lesů za účelem sběru lesních plodin....   
V roce 2005 požadavkům částečně vyšel vstříc ministr obrany rozhodnutím o částečném zpřístupnění okrajových částí vojenských újezdů pro občanskou veřejnost (povolen vstup ve dnech státních svátků a o víkendech) při zachování priority výcviku vojsk a bez omezení hospodářské činnosti VLS ČR, s. p. Ve zpřístupněných částech byl proveden pyrotechnický průzkum. Ve spolupráci se Svazem českých turistů byly v těchto prostorech vyznačovány turistické stezky a cyklostezky. 
Zpřístupnění vojenských újezdů bylo kladně vnímáno veřejností, ale mělo také svá negativa. Docházelo k porušování zákazu vstupu do nepřístupných částí (především cílových ploch, nebyla dodržována stanovená doba vstupu, nebyl dodržován zákaz koupání ve vodárenských nádržích, které jsou vyhlášeny zdroji pitné vody a je zde vyhlášeno I. ochranné pásmo apod. Ve zvýšené míře byly také zjištěny jízdy terénních motocyklů a čtyřkolek v terénu. 

d) Státem evidované památky

Na vyčleněném území vojenských újezdů se nacházely státem evidované památky. Jejich údržbu je podle platných právních předpisů povinen zajišťovat majitel – v případě vojenského území stát, resp. Ministerstvo obrany. Vzhledem ke stanoveným prioritám rozpočtu Ministerstva obrany nebyly na údržbu památek vyčleňovány dostatečné prostředky a uvedený stav byl často terčem kritiky.

CÍL

Základním cílem optimalizace byla změna stávajících hranic vojenského újedu Boletice, který náleží do Jihočeského kraje, vojenského újezdu Březina, který náleží do Jihomoravského kraje, vojenského újezdu Hradiště, který náleží do Karlovarského kraje, a vojenského újezdu Libavá, který náleží do Olomouckého kraje. Optimalizace uskutečnila zrušení vojenského újezdu Brdy, který náleží do Středočeského kraje.

Na základě komplexního posouzení problematiky výcviku AČR a zajištění společného výcviku s jednotkami NATO bylo možno bez omezení výcviku u všech újezdů vyčlenit sídelní útvary a okrajové části újezdů, které byly k výcviku využívány sporadicky. Tímto opatřením byly vyřešeny téměř všechny zásadní problémy spojené s existencí vojenských újezdů. Realizací schváleného zákona se uvolnilo cca 42 000 ha z celkové rozlohy 129 664 ha vojenských újezdů.

OPTIMALIZAE  Z POHLEDU VĚTŠINY OBYVATEL DOUPOVSKÉHO HRADIŠTĚ

Dovolte, abychom Vás v krátkosti informovali o názoru většiny občanů trvale žijících na území Vojenského újezdu Hradiště před rokem 2016.

Mediální obraz optimalizace se diametrálně lišil od skutečnosti. Mediálně byl prezentován názor, že obyvatelé se už nemůžou dočkat samosprávy, jsou diskriminováni a nemůžou volit samosprávu obce. Dokonce jsme zaznamenali i zcela mylnou informaci, že na nás armáda páchala 60 let křivdy. Takový mohl být názor hrstky obyvatel. Obyčejní občané si ve skutečnosti žádnou optimalizaci nepřáli, byli spokojeni se správou újezdního úřadu a neprahli po koupi domů ani pozemků. Pokud někdo dům v osobním vlastnictví chtěl mít, už se dávno přestěhoval do civilního území. Většina občanů se domnívala, že sídelní útvary a obydlené části vojenského újezdu jsou dobrým mezičlánkem mezi vojenským cvičištěm a civilními obcemi, protože ti lidé jsou na armádu zvyklí, přistěhovali se na toto území dobrovolně. Občané též věděli, že nebudou moci volit samosprávu, která je na tomto území stanovena zákonem jinak. Obávali se, že po optimalizaci pravděpodobně dojde i k tomu, že nově vzniklé civilní obce budou na armádu vznášet stížnosti, protože budou hodně blízko vojenskému dění, ale opatření na omezení vlivu výcviku na civilní zónu mohou být velmi nákladná. Čísla, která zveřejňuje armáda, mohou být reálná, ale selským rozumem stejně dojdeme k tomu, že optimalizací možná ušetří ministerstvo obrany, ale nikoliv stát, protože finanční zátěž se přesune jen na jiný resort. Často citovaný názor v médiích, že si lidé sami odhlasovali v anketě samostatnou obec, je sice pravda, ale jen proto, že v anketě nebyla obyvatelům dána možnost zůstat součástí vojenského újezdu. Obce ve vojenském újezdu byly specifické, jejich tvář byla dána jejich výjimečnou historickou genezí, a teprve čas ukáže, zda bylo správné tento dobře fungující systém měnit.

STALI  SE  Z NÁS CIVILNÍ OBČANÉ

Ačkoliv to nebyla zcela vůle všech občanů stali jsme se od 1. 1. 2016 civilními občany se vším, co k tomu patří.

16. 1. 2016 se uskutečnily první historické volby do zastupitelstva obce, kterých se zúčastnilo 63% obyvatel. Zvoleno bylo 7 zastupitelů. Na 1. ustavujícím zasedání dne 10. 2. 2016 pod vedením správkyně obce  Mgr. Martiny Muchnové byla zvolena starostkou obce Jarmila Bošková, místostarostou Ing. Zdeněk Macháček, Ph.D., předsedkyní finančního výboru Mgr. Dagmar Roučková, předsedou kontrolního výboru Josef Pelikán  a členy výborů Ing. David Klemša, Dušan Todek a Jiří Šimek.

V následujících dnech jsme se pustili do práce a zodpovědně můžeme prohlásit, že se nenudíme.

Pracujeme jako tým a našim společným cílem je - "spokojený civilní občan", tak nám držte palce, ať nám ten elán dlouho vydrží.

........

 

Fotogalerie

Vznik obce Vznik obce Vznik obce Vznik obce Vznik obce Vznik obce Vznik obce Vznik obce Vznik obce